Tojnárkovo stinné stránky
Srazy mívá CK Alpina tradičně v Brně na autobusáku Zvonařka. Abych neprošvihl odjezd ve 23:00, pro jistotu do Prahy vyrážím Arriva busem ve 12:40. Dál pokračuji EC Metropolitan (odj. 15:45), už spolu s Jéňou. Asi mi nebudete věřit, ale po celou cestu jsme nepožili ani slzu alkoholu. Jéňa dokonce sosal mléko:
Do zatáčky před Vídní přijíždíme jen s drobným zpožděním. Na doporučení jednoho našeho kámoše usedáme v indické restauraci Himalaya. Při pohledu k vedlejšímu stolu dávám za pravdu Ivanu Mládkovi, který kdysi nabádal “za děvčaty z Brna choď”. Jen do okamžiku, než mnou pozorovaný objekt promluvil “po slovensky”.
Výbornou chuť jehněčího dálu mi kazí nevalná kvalita čepovaného Starobrna. Indové sice skvěle vaří, jenomže se zatím nenaučili pečovat o trubky. Jéňa i tak večeří pouze pivo. Nasávání atmosféry Brna ovšem nesmíme přehánět, by nám nefrnknul dostavník.
Noc na sedadle autobusu začínáme nabráním posledních spolucestujících v Mikulově, pak párkrát stavíme na benzínkách v Rakousku, a chvilku po svítání vystupujeme na malém parkovišti naproti nádraží Rosenbach.