Tojnaří webové doupě
Tojnárkovo stinné stránky
Sobota 16. července - Wetlands: Jumping Crocodiles
Noc byla teplá a suchá, tropiko nebylo potřeba, naopak jsme využili větrací síťovinu. Budíček jsem vyhlásil hned po rozbřesku, kolem 7:00. Během australské zimy se musí vstávat co nejdříve, jelikož se brzo a rychle stmívá. Dneska jsme chtěli navštívit nějakou lokalitu, ve které žijí slanovodní krokodýli. Webové zprávy o sežraných lidech mne logicky nasměrovaly na Kakadu NP. Jarní zdražení třídenního Park Pasu z 25 na 40 dolarů/os. mne ovšem nakrklo natolik, že jsem přehodil výhybku na Litchfield NP, který je zdarma. Těch 120 dolarů jsem investoval do zabookování Jumping Crocodile Cruise, plavbu lodí za skákajícími krokodýly na Adelaide River. Finančně jsme si sice nepolepšili, ale získali jsme jistotu, že nějaké krokouše opravdu uvidíme. Jako bonus jsme ušetřili čas i spoustu přejezdových kilometrů. Z našeho bivaku stačilo popojet pár kilometrů po Arnhem Highway a u cedule Window on Wetlands odbočit na asfaltku, která záhy přešla v úzkou nezpevněnou cestu (prašnou, ale sjízdnou i pro normální auta).
- Přejezd Wetlands Rest Area - Jumping Crocodiles (3.9 km, 9 min. jízdy; GPS souřadnice: S12.65278° E131.33834°)
Na místě nám po zaplacení nabídli čaj a kafe, ale nápoje jsme si museli vzít s sebou na palubu lodi Northern Adventurer. Její posádku tvořily dvě ženy, což nám kormidelnice, která měla zároveň na starosti doprovodný výklad, nezapomněla zdůraznit. Pozn.: s tématem ženy a řízení jsem se v Austrálii potkal ještě jednou. Hrabal jsem se v kufru auta zaparkovaného v centru rogainingového MS, a kolem zrovna projel džíp řízený nějakým děvčetem. Neznámou kolemjdoucí tato skutečnost potěšila natolik, že se ke mně otočila a nadšeně mi vykládala, jak je skvělé, že v Austrálii jezdí docela dost řidiček. Zdvořile jsem jí to odsouhlasil. Kdyby tušila, jaké řidičské kvality se skrývají (hodně hluboko skrývají) v mé osobě :-).
Během plavby nás průvodkyně krmila zajímavými informacemi o životě krokodýlů i bavila drsnými kroko-fórky. Úloha její kolegyně spočívala v krmení “salties” (přezdívka mořských krokoušů). Přesněji řečeno lákala je do blízkosti plavidla tím, že pleskala o hladinu řeky kusy mraženého masa, zavěšenými na prutu, a pak si s nimi hrála skákací hru, připomínající škádlení kočky papírkem na provázku. I. P. Pavlov by měl radost. Několikametroví plazi reagovali už na zvuk motoru, a kvůli vidině žrádla byli ochotni překonat svou vrozenou lenost. Údajně totiž dokáží válet se i několik dní nehnutě ve vodě, aniž by cokoli pozřeli.
Během plavby proběhly tři skákací fotozastávky pro pasažéry na levoboku a tři pro pravobok - nesmělo se přebíhat. Během necelé hodiny plavby nikdo učený do vody nespadl, a po závěrečném focení dravého ptactva nás vysadili zpátky na břeh.
- Trasa lodi (6 km, 54 min. plavby)
Ještě jsme zneužili umývárnu k vyčištění zubů a poté vyrazili shánět plynovou kartuš pro vařič. V Humpty Doo je nevedli, ale poslali nás do RAYS Outdoor v Yarrawonze, kde už jsme uspěli.
Přejezd Jumping Crocodiles - RAYS Yarrawonga (49 km, 1 hod. jízdy; GPS souřadnice: S12.46973° E130.98674°)