Tojnárkovo stinné stránky
Po včerejší mrazivé noci v údolí potoka nás překvapilo, že vysoko v horách teplota zůstala nad nulou. Ráno jsem si vyfotil bivak a okolní kopce.
Nepodařilo se mi prosadit ranní výšlap na nejvyšší horu parku Mount Exmouth, tak jsme po snídani vyrazili po West Spirey Creek Track, která se vine podél stejnojmenného potoka. Měl jsem s sebou mapu WRC 2006, takže jsem věděl, že po okolních kopcích a skalách jsme před deseti lety s Jitkou pobíhali. Tenkrát letní vedro všechny bystřiny vysušilo, nyní jsme pár potoků museli přeskákat po kamenech.
V dolních partiích jsme potkali pár klokanů. Na mostcích tála jinovatka, v údolí evidentně přes noc mrzlo.
Vrátili jsme se na parkoviště k autu.
Baterka naštěstí přežila i druhou mrazivou noc s minimálním popojížděním, tak jsme se v pořádku vrátili do kempu Blackman (GPS souřadnice: S31.27699° E148.99770°).
Tam už na nás čekali klokani. Tentokráte se ani nepásli, jen se tak váleli a poflakovali po louce.
My posnídali, osprchovali se, a při odjezdu v infocentru jsme nahlásili, že nás nic nesežralo. Čekal nás velmi dlouhý přejezd do nitra outbacku, naším záměrem bylo dojet co nejblíže k NP Gundabooka.
První zastávku jsme si dopřáli hned za hranicí parku. Na Warrumbungles Lookout (GPS souřadnice: S31.44712° E148.91137°), parkovišti na Tooraweenah drive, jsme měli celé pohoří jako na dlani.
Na benzince v Gilgandře (GPS souřadnice: S31.70872° E148.67135°) jsme dotankovali plnou nádrž.
Další větší město, Warren, jsme využili k nákupu zásob v obchodě IGA (GPS souřadnice: S31.69937° E147.83560°). A rovnou jsme tam i poobědvali.
Nádrž jsme pro jistotu doplnili na benzince v Nyngan (GPS souřadnice: S31.56327° E147.20019°).
Byli jsme už pěkně daleko v lůně Austrálie. V Cobaru mne šokovala směrovka “Adelaide 980 km”. Nevěřil jsem, že bychom mohli být blíž, než v nejjižnějším bodě naší cesty na Uluru (Erldunda). Původní plán dojet až do NP Gundabooka jsme zavrhli, a začali jsme se rozhlížet, kde bychom u silnice Kidman Way mohli přenocovat. Asi 8 km za odbočkou na Curraweena Homestead se nám jako na zavolanou zjevilo opuštěné parkoviště, které v dřívějších dobách zjevně fungovalo i jako nocležiště. Po 480 km dnešní jízdy jsme ukryli vůz do řídkého lesíka a mohli si vychutnat nádherný západ slunce.