Tojnaří webové doupě
Tojnárkovo stinné stránky
Pondělí 1. srpna - Abercrombie Caves & Pebbly Beach
Po ranním focení bivaku a červánků na obloze jsme na parkovišti posnídali.
Vygoogloval jsem si, že v Blayney mají pumpu s bezkonkurenčně nejlevnějším benzínem ze všech, které jsme v Austrálii mohli potkat (informace se potvrdila).
- Přejezd na benzínku Blayney (4.9 km, 6 min. jízdy, GPS souřadnice: S33.52804° E149.25649°)
Jelikož jsme teď získali určitou časovou rezervu, mohli jsme bez obav do itineráře přidat návštěvu Abercrombie Caves, kterou jsem měl připravenu v záloze. Obsluha čerpací stanice nás ujistila, že se k nim dá dostat po asfaltu, tak jsme neváhali.
- Přejezd k Abercrombie Caves (51.7 km, 53 min. jízdy, GPS souřadnice: S33.91417° E149.35835°)
Australské jeskyně málokdy zklamou. Tyhle jsem si vybral jen náhodou, protože ležely nejblíže naší trase, ale trefil jsem se do černého hned z několika důvodů. Např. až na místě jsme se dozvěděli, že tu mají Archway, největší přírodní oblouk na jižní polokouli. Za druhé jsme v infocentru narazili na chlapa s českými kořeny. Jeho otec pocházel ze Srní na Šumavě. Když po válce většinu jeho německých sousedů odsunuli do Německa, nenechal se zahanbit, a odsunul se taky, až k protinožcům. dőcela dlouho jsme si s ním pokecali, a jelikož jsme údajně byli první čeští návštěvníci jeho jeskyní, obdaroval nás lentikulární pohlednicí s wombatem. Byla tak hezká, že jsme si museli přikoupit druhou, a k tomu ještě klokany :-).
Dalším milým překvapením bylo zjištění, že jsme měli z pekla štěstí. Před pár dny se tudy přehnala povodeň, která strhla lávku a poničila chodníky v krasové rezervaci Abercrombie. A o den později už by měli zavřeno kvůli rekonstrukci.
Za 20 dolarů/os. jsme si koupili lístky na Archway Cave Self-guided Tour. Na jejím startu nás přivítal klokánek. Namísto původní poničené lávky jsme přes Groove Creek museli přejít po visutém mostě. Potok už byl zklidněný, ale stopy velké vody byly dosud patrné.
Štěrkem vysypaná pěšina nás zavedla nad obrovský kráter. Před mnoha lety byl v těch místech strop jeskyně, ale vlastní vahou se propadl a vytvořil rozsáhlý závrt.
Sešli jsme dolů k vodě a odbočili k Stable Arch, jeskyni, kterou kolem r. 1830 banda rebelů, nazývaná Ribbon gang, využívala k ustájení svých koní.
Pak jsme zamířili k hlavní zdejší atrakci, Archway Cave. V jejích útrobách kromě již zmíněného skalního oblouku najdete i bohatou krápníkovou výzdobu a King Solomons Temple s původním tanečním pódiem z r. 1880.
- Procházka po Abercrombie Caves (2 km, 1:08 hod. chůze)
Nyní jsme potřebovali co nejrychleji přejet k pobřeží Tichého oceánu. Rádi bychom též konečně odeslali pohledy domů, tož jsme se pídili i po poště. První jsme zkusili v Crookwell, ale měli ještě zavřeno. Jelikož Verča už několikátý den hlásila, že jí bolí zuby, zároveň jsme pokukovali po cedulích Dentist.
- Přejezd na poštu v Goulburn (122 km, 1:59 hod. jízdy)
V Goulburn jsme našli fungující poštovní úřad, ale návštěvu zubaře jsme odložili, jelikož dcerka tvrdila, že do Sydney nějak vydrží. Kromě tišících prášků polykala i spousty vody, aby si chladila ústa, takže jsme poměrně často zastavovali.
Napojili jsme se na Kings Highway a překonali po ní hřeben Monga National Park. Silnice je v těch místech úzká a klikatá, ale sem tam se na ní vyskytují kratší rozšířené úseky, na kterých musíte stihnout předjetí pomalých kamionů a zároveň před sebe pustit dravější řidiče. Následoval sjezd serpentinami dolů k moři. Náklaďáky tam mají nařízenu jízdu krokem, ale zatáčky, které pěkně vynáší, donutí brzdit i osobní auta.
Konečně jsme se dostali na přímořskou Princess Highway, a prakticky hned jsme z ní odbočili směrem k Pebbly Beach. Tuto pláž nám před deseti lety doporučili místní znalci, neboť zde žijí poloochočení klokani, kteří se nechají pohladit. Těsně před soumrakem jsme začali klesat k parkovišti nad pláží. V protisměru jsme potkali auto policie. Dobré znamení - už mají padla :-).
- Přejezd na Pebbly Beach Parking (165 km, 3:04 hod. jízdy, GPS souřadnice: S35.60693° E150.32589°)
V NP Murramarang, jehož je pláž součástí, se platí Parking Fee 8 $/den. My ale přijeli jen na skok a těsně před setměním, tak jsme kasičku nepotěšili. Vyběhli jsme na pobřeží a posmutněli - nikde ani klokan. Vyfotili jsme si zátoku, popošli hlouběji do pláže a spatřili děvče, kterak krmí klokana. Hurá! Krmit ani hladit se zde žádná zvířata nesmí, jenže nikdo zákaz nedodržuje. I my jsme neodolali a pár klokanů si pohladili.
Překvapila mne ovšem jejich naprostá tupost. O pohlazení nejprve nejeví zájem, ale jakmile natáhnete paži a předstíráte, že v ní máte nějaký pamlsek, okamžitě přihopsají. A klidně se nechají napálit opakovaně, aniž by jim došlo, že prázdná dlaň předpažené ruky se nemá jak naplnit. No nic, hlavně, že Verče jsme udělali radost.
- Procházka po Pebbly Beach (950 m, 16 min. chůze, GPS souřadnice: S35.60855° E150.32852°)
Blížila se tma, a my měli nocleh naplánovaný až u Fitzroy falls, kde jsme se chtěli po ránu projít. Vrátili jsme se tedy na Princess HWY, dojeli po ní k benzínce v městečku Wandandian a doplnili nádrž.
- Přejezd na benzínku Wandandian (81.8 km, 1:09 hod. jízdy, GPS souřadnice: S35.09145° E150.50768°)
Pokračovali jsme dál na sever až do Nowra, kde jsme opustili dálnici a začali stoupat do strmých svahů Southern Highlands (tyhle kopce jsem si z minula vůbec nezapamatoval). V serpentinách jsem kroutil volantem a snažil se udržet na své polovině vozovky, když v tom se Verčino vodní chlazení zubů začalo hlásit o další zastávku. Jenže nebylo kde. Zastavil jsem na malém plácku u krajnice, a všichni jsme se modlili, ať nás nějaký náklaďák nesrazí do propasti. Naštěstí nic nejelo.
Pokoušeli jsme se najít nějaké nocležiště, ale všude byly farmy, závory či odpočívadla se zákazem přenocování. Navíc zase začalo lejt. Projeli jsme opuštěným parkovištěm u Visitors centra Fitzroy Falls, opět zákaz.
- Přejezd k Fitzroy Falls (68.3 km, 1:20 hod. jízdy, GPS souřadnice: S34.64733° E150.48403°)
Nechtěli jsme riskovat pokutu, tak jsme oželeli vodopády a pokračovali v cestě. Jeli pomalu a pouštěli před sebe všechna auta, ale šance postavit stan se nám stále nenaskytla. Po pár kilometrech jsme potkali stojící džíp, který nás před chvílí předjížděl. Blikal nouzovými světly, tak jsem se šel optat, co se děje. Prý mu jen pod auto skočil wombat, náraz asi přežil a zmizel do tmy.
Napadlo nás zapojit techniku. Pověřil jsem Honzíka, aby v notebooku na mapě našel nějaké parkoviště nebo odbočku do nikam. První se vyskytlo za městečkem Moss Vale, jenže jako na potvoru zas na opačné straně silnice, takže jsme ho na první pokus přejeli. Déšť jako na zavolanou ustal a my mohli zakempovat.
Na mapě jsme si vyhlédli jakési odpočívadlo za městečkem Moss Vale, a klasicky jsme ho napoprvé netrefili (druhá strana silnice). Déšť naštěstí ustal a my mohli zakempovat na parkovišti u památníku Bong Bong (u Moss Vale) (GPS souřadnice: S34.53194° E150.39253°).
Přejezd Bong Bong Parking (149 km, 2:10 hod. jízdy)