Tojnárkovo stinné stránky
Litvínovská skupina vyrazila brzy ráno, zvládla přestup v Praze, v klidu dorazila do Břeclavi a ubytovala se v Centru ubytování Břeclav kousek od nádraží. Pozdě večer k nám dorazil i Honzík od babiček z Náchoda.
Na odpolední výlet jsem vyrazil jen s Dášou. Nejprve jsme si dopřáli výtečný pozdní oběd v mexické restauraci Popocatépetl, poté jsme navštívili kostel sv. Václava a břeclavský zámek s vyhlídkovou věží. Na zámeckém nádvoří právě připravovali víkendové pivní slavnosti.
Na pivko jsme zašli do restaurace nedalekého pivovaru. Nabízeli tam široký výběr piv, my zkusili místní 10/11 Podlužan a jedenáctku Kanec. Mně chutnaly, ale nevypil jsem jich zas tolik, abych podepsal petici na podporu rádoby ministra vnitra, kterou nabízeli hned vedle výčepu. Zapředl jsem hovor s pár domorodci. Znali ho prý osobně, moc pochvalně o něm však nemluvili a volit prý budou raději někoho jiného.
Během návratu mou pozornost upoutala běloskvoucí budova synagogy, a socha hlavy křičícího muže nedaleko kaple sv. Rocha.
Po příjezdu Honzíka jsem spolu s ním zašel ještě jednou do restaurace Popocatépetl na večeři. Vaří tam výborně.