Tojnaří webové doupě
Tojnárkovo stinné stránky
Pátek 23. října – Stone forest
Po snídani přejíždíme busem po dálnici do Stone forest, vápencového skalního města o rozloze 500 km2.
- Trasa autobusu (81 km, 1 hod. 10 min. jízdy)
Patří mezi nejnavštěvovanější místa v okolí Kunmingu, a skutečně tam denně proudí stovky autobusů s turisty. Pro davy tam zřídili mega parkoviště, kyvadlovou dopravu vláčky a mikrobusy z centra ku skalám i supermega záchodky. S výhledem do přírody i televizí.
Po zakoupení vstupenek
jsme nejprve vyrazili pěšky, nakonec jsme z časových důvodů vrátili a raději si zaplatili odvoz. Hned na vstupu nás přivítaly bizarní skalní útvary, některé z nich se koupaly v jezeře.
Davy návštěvníků mne docela děsily. Naštěstí většina lidí se držela v centrální části, do prudkých schodišť nahoru a dolů se jim nechtělo.
Nejdéle se nás držela výprava z Mongolska, Kyrgyzstánu či jiného stánu, v čele s pěvkyní, která hlasitým zpěvem lidových písní testovala akustiku skalních stěn i naše nervy. Ale nakonec jsme je setřásli a mohli si v klidu bloudit úzkými chodbami a obdivovat neskutečné tvary skal. Ty občas byly vyšperkovány pavučinami s velkými černými pavouky.
Stále jsme lezli nahoru po schodišti dolů, až jsme se vyloupli na travnaté pláni s několika dalšími shluky skal.
Prošli jsme si ještě jednu kratší smyčku za silnicí, a pak už jsme se museli začít vracet. Nejprve jsme překonali hřeben a sklesli k Jezírku mečů.
Poté jsme odbočili směrem k Lotosovému jezírku, kde nám zbyl nějaký čas na posezení.
Na parkoviště jsme dojeli opět vláčkem a odsud pokračovali busem do Kunmingu.
Procházka po Stone Forest (11 km, 3 hod. pohybu)