Tojnaří webové doupě

Tojnárkovo stinné stránky

Sobota 24. října – Sprint Kunming, přelet do Hangzhou

Autobusy nás po snídani dovezly před kunmingskou zemědělskou univerzitu.

Čekaly tam na nás davy studentů a papalášů, jelikož tato akce se pyšnila honosným názvem “Orienteering festival 2015”. Po několika projevech v čínštině se na nás vrhli studenti a studentky, chtěli fotku na památku.

Orienteering festival 2015
Orienteering festival 2015
Zájezd a studenti
Zájezd a studenti

Nic jsem nepodcenil, předstartovní uvolnění na školním WC jsem absolvoval několikrát.

Délka trati spíše odpovídala middle. Na kontrolách jsme razili čínskou variantou SportIdentu. Je malinko větší, ke krabičce se přikládá (nevím, zda nereaguje už pár mm od razící jednotky). Zdálo se, že systém fungoval bezchybně.

Čínský SportIdent
Čínský SportIdent
Čip
Čip

Nezastírám, že OB sprint nepatří k mým oblíbeným disciplínám. Kačorův Lijiang jsem ještě zkousnul, ale pořadatelé z Kunmingu mne moc nenadchli. (Ne)zkušeně dokázali vyhmátnout přesně ty prvky, které mi prostě vadí.

Několikrát jsem si spletl zpevněnou cestu s nepřekonatelnou zdí, některé neprůchodné objekty šlo projít, pár nezmapovaných průchodů rovněž… Celkově ale mapa docela ušla:

Horší to bylo se stavbou trati. Náladu mi zkazila již 3. kontrola. Střed kolečka sliboval snadný úlovek z chodníku, jenže lampion visel na druhé straně nepřekonatelné zdi. Já musel oběhnout celý blok, později prý někdo kontrolu posunul na dosažitelnější místo.

Ti všímavější z vás si možná všimli, že v seznamu kontrol chybí sedmnáctka. Stavitel prostě zapomněl zakreslit kolečko, neměli jsme si toho všímat. OK, jenže desátou kontrolu zanesl jen do mapy, v terénu nebyla. Možná si jí spletli s chybějící k. 17, a omylem jí nezanesli, nevím. Několik minut jsem hledal chybu v sobě, než jsem se vykašlal na obíhání okolí a vydal se do políček nad kampusem. Tam jsem malinko pobloudil (mojí vinou) a zase jsem se vrátil na nudnou akademickou půdu. Jediné zpestření spočívalo v tom, že lampiony pořadatelé zásadně nevěšeli na objekty uvedené v popise, ale zašívali je do středu přilehlého houští.

V Čechách bych takový závod asi zabalil, tady jsem do cíle doklusal, ale náladu mi vrátil až opulentní oběd v univerzitní menze.

Po jídle jsme přejeli zpět do hotelu, vyzvedli si zavazadla a vyrazili busem na letiště.

Z přeletu do Hangzhou si nic nepamatuji.

Hangzhou Airport
Hangzhou Airport

Z letiště nás převezly další autobusy k Veegle Hotel (GPS souřadnice: N30.30828° E120.38194°).

Po večeři jsme vyrazili na obhlídku okolí. Karel Kršák nás všechny přesvědčoval, že tu někde musí čepovat pivo. Nevěřil jsem mu, dle mých informací je v Číně točené pivo poměrně vzácné. Jenže hned za rohem jsme narazili na pulsující Sun Shine Club. Na jeho předzahrádce jsem si pochutnal na špízech a několika pintách místního moku.

Hned vedle měli ještě jeden alternativní podnik, zavřený. Na jeho zdi jsem si vyfotil malůvku pěsti drtící palice reakce, možná vládních činitelů.

Sun Shine Club
Sun Shine Club
Na zahrádce
Na zahrádce
Rozdrtíme je!!!
Rozdrtíme je!!!