Tojnárkovo stinné stránky
Z mapy jsme vyčetli, že do centra Šanghaje můžeme dojít pěšky. Nejprve jsme museli jít po rušných bulvárech, obklopených zástavbou administrativních budov i třicetipodlažních obytných věžáků. Mezi nimi občas vykouknula druhá nejvyšší budova světa, Shanghai Tower a další mrakodrapy.
Pokračovali jsem po nábřeží řeky Huangpu, kde mají kamenné sochy jak od Vigelanda, které slouží jako lavičky, ale i jiné skulptury. Fotili jsme si mrakodrapy po obou stranách toku.
Přes Huangpu River se samozřejmě musíte nějak dostat, my si vybrali přívoz za pár juanů.
Trajekty jezdí přesně na čas, a Číňani se pokaždé porvou o místa k sezení. Národní sport.
Z lodi jsou krásně vidět všechny výškové budovy, u protějšího břehu mne zaujala masa zelené hmoty nějakých chaluh.
Na nábřeží se procházely davy lidí, mezi nimi i bílí turisté. Děvčata vyhlásila soutěž, kdo potká prvního Čecha. Ani ne za deset minut jsme se seznámili s klukem, který v Číně pracuje. Prozradil nám mimo jiné, že včera večer v Šanghaji hrála kapela Už jsme doma. Koncert se konal pod záštitou českého konzulátu v novém českém pivovaru “Krajanek”. Čepovalo se tam pivo zdarma, doteď si vyčítám, že jsem se na zájezd nepřipravil pečlivěji :-).
S levým nábřežím sousedí Bund, čtvrť s mnoha zachovanými budovami, např. signální meteopozorovatelna ve stylu Art-Deco a několik bank. Jako pěst na oko je doplňuje obelisk Hrdinů lidu, věnovaný mučedníkům revoluce. Přes řeku jsme obdivovali shluk mrakodrapů.
Zastavil nás až soutok Huangpu River a Suzhou Creek. Za 100 m širokým “potokem” stojí ruský konzulát.
Za parkem se svérázným delfináriem jsme si mj. prohlédli budovy bývalého veslařského klubu, zrušeného unionistického kostela a Ampire & Co. Building.
Pokračovali jsme dál do centra. Zjistili jsme, že ne všichni Číňani pracují od nevidim do nevidim. Zaujalo mne lešení z bambusu a park s výhledem na mrakodrapy.
Změtí šanghajských uliček plných drátů jsme se dostali do obchodní čtvrti, sestavené z imitací původních historických domků a uliček. Natěsnali tam spoustu minnikrámků, ale i obří několikapatrové obchoďáky. Chvilku jsem se tam motal a zkoušel vymyslet, co bych mohl nakoupit domů za dárky.
Došli jsme k chrámovému komplexu Městského boha, který stojí na pilířích zapuštěných do jezírka. Jednotlivé budovy jsou propojeny řadou mostů, jeden z nich, most devíti zatáček, vede ke vstupu do zahrad Yuyuan Garden. Účelem těch zákrut prý bylo zamezit průchodu zlých duchů.
Zahrada je pomocí zdí (většinou zdobených siluetou draka) a chodeb rafinovaně rozčleněna do mnoha samostatných částí, takže i přes svou relativně malou rozlohu (20 000 m2) vyvolává dojem rozsáhlé plochy. Areál ukrývá bezpočet jezírek, kanálů, lávek, mostků a skalek. A také altánky a pavilonky, určené ke studiu a odpočinku. V jednom z nich jsem si nevědomky potvrdil, že nejsem upír.
Bohužel jsem si tam nevyfotil jeden ze tří nejslavnějších kamenů Číny, Exquisite Jade Rock. Tento dutý šutr dokáže zajímavé věci. Když v některé z jeho početných děr zapálíte tyčinku, kouř se po čase objeví ve všech průduchách. Stejně tak voda, nalévaná do horních pater, začne postupně vytékat ze všech dolních otvorů. Ověřit jsem si to bohužel nemohl. Jeho bratříčka, špičák Zakroucený mrak (Crinkle Cloud Peak), jsem v Hangzhou objevil úplnou náhodou, ale tady jsem si vzácného balvanu vůbec nevšimnul.
Vrátil jsem se do obchodní čtvrti a bloumal pasážemi plnými krámků s krámy. A konečně jsem sehnal rozumně vypadající plyšovou pandu :-).
V pouličním stánku jsem si tentokráte nedal žádnou exotiku, jen obyčejný špíz. Ale krabi na špejli vypadali hodně lákavě.
Poté jsem přešel k nábřeží, kde se několik hodin čekalo na začátek světelné show mrakodrapů. Rozsvěcují je schválně postupně, dokonce podle jakéhosi “jízdního řádu”.
Trajektem jsme se přepravili zpět do čtvrti Pudong
a pěšky pokračovali směrem k hotelu.
Cestou jsme ještě povečeřeli v pouliční jídelně, ve které měli jídelníček s fotkami pokrmů. Já si ukázal na těstoviny s masem. Barva jídla ne úplně odpovídala předloze, ale víceméně mi donesli, co jsem očekával.
Večer jsme si ještě zašli na pivo do stejné hospody jako včera.
Procházka do Tanduoduo pub (1 km chůze tam i zpět, 2x 16 min. + konzumace, GPS souřadnice N31.22293° E121.52123°)