Fagaras 2008 - Přes Moldoveanu k nocležišti u Izerul Podu Giurgiului; Cabana Podragu

Fotím si znovu zubatý hřeben, připomíná mi zkamenělou dívku ležící na zádech. Pozorujeme ovce jak šplhají po strmých svazích a vyrážíme vstříc ještě strmějším :-).

DSCN2712Zkamenělá dívka na zádech
DSCN2713Nezkamenělá dívka na bobku :-)
DSCN2714Potůček/koupelna/vodovod
DSCN2715Zkamenělá dívka zaplavena stádem ovcí
DSCN2717Těsně před odchodem
Na rozcvičení vystoupáme mírný hřbítek s bezejmenným verfulem (2461 m.n.m.), který jsme původně měli jít včera. Spolu s ním jsme si ušetřili i poměrně značné převýšení k jezeru Valea Rea (min. 150 m), takže ikdyž jsme papírově "pozadu", ve skutečnosti máme oproti plánu náskok :-).
DSCN2718Úvodní vrcholek
DSCN2719a vzápětí hřebínek
DSCN2720Nocležiště z vršku
DSCN2721a z ještě většího vršku
DSCN2722Původní nocležiště hluboko pod cestou
Rozeklané hřebeny Fagaraše teď výjimečně nemusí zachytávat mračna, tak zadržují alespoň skalničky. Sestupujeme do sedla Portita Vistei, kde je refugiu (jsme tam po 50 minutách chůze). Za ním se tyčí hora Moldoveanu, před ním hora odpadků. Ale je uvnitř čisto a pořádek, rozhodně nemohu potvrdit zvěsti, že se v těchto nouzových útulnách nedá kvůli zápachu přenocovat.
DSCN2727Hřebeny téměř bez mraků
DSCN2728 a hned jim to víc sluší :-)
DSCN2729Skalničky
DSCN2730Ref. Portita Vistei
DSCN2731Uvnitř refugia
Máme štěstí na počasí, dvojvrchol Vistea Mare-Moldoveanu se tyčí na pozadí modré oblohy. Můžeme se kochat impozantním převýšením vrcholovky šplhající po úbočí Vistea Mare. Tahle stezka nečeká na kamzíky, ale na nás. Při výstupu doženu krásnou Rumunku. Já se ohlížím za svými kolegy, ona zas čeká na "boyfrienda", který lape po dechu pár serpentin pod námi. Vystudovala cizí jazyky, její kluk je "literární inženýr" a oba teď pracují v rumunské armádě. Po ujištění, že s sebou ani jeden z nich nemá zbraň, společně dosáhneme vrcholu jako po másle. Mně to trvalo 46 minut, slečna potřebovala logicky o trochu delší čas :-). Na rozloučenou mi doporučila návštěvu Sibiu a přidala radu, že až mne začnou bolet kolena, mám si vzít aspirin :-). By mne zajímalo, k čemu všemu tenhle prášek v Rumunsku používají :-).
DSCN2723Dvojhora Vistea Mare - Moldoveanu
DSCN2724Vrcholovka na Vistea Mare
DSCN2725a ještě jednou
DSCN2726Dvojhora Vistea Mare - Moldoveanu
Z Vistea Mare (2527 m) to má být 4 hodiny k cabaně Podragu a 15 minut na druhý vrcholek stolové hory, nejvyšší bod Rumunska Moldoveanu (2544 m), ke kterému je třeba odbočit na zvlněný skalnatý hřebínek. Některé cestopisy varují, že jeho překonání není úplně nejsnadnější záležitost, ale naštěstí se ukázalo, že to vůbec není pravda. Snad jen při bouřce nebo vichřici by se tam normální zdravý člověk mohl dostat do problémů. My s Ivem jsme odbočku zvládli za 10 minut, zbytek výpravy asi za dvacet.
DSCN2732Rozcestník na Vistea Mare
DSCN273315 minut na nejvyšší bod Rumunska
DSCN2734Vrchol Moldoveanu (2544 m)
DSCN2735Hřebenovka na Moldoveanu
DSCN2737Vrcholový kříž
DSCN2738Výhledy se začínají zatahovat
DSCN2739Pokračování hřebenovky
DSCN2740Vrcholové foto
DSCN2741Vrcholové foto II
Odpoledne se přehradní hráz fagarašského hřebene tradičně začíná naplňovat mraky. Vracíme se na Vistea Mare, zhruba hodinku se občerstvujeme a pak pokračujeme dál směrem k cabana Pogragu. Domlouváme se, že nebudeme nocovat u chaty, ale postavíme stany u Izerul Podu Giurgiului a na večeři zajdeme nalehko. Jdeme přes Saua Orzanei, pod Vf. Ucea Mare, Vf. Corabia a Vf. Tarata a asi za tři hodiny 45 minut jsme v sedle Podragului, odkud je to dle rozcestníku 20 minut k cabaně Podragu (ve skutečnosti spíš víc, asi chtějí nalákat turisty). Přebíráme od děvčat batohy a posíláme je jako předvoj do hospody. K bivaku u jezera docházíme za čtvrt hodiny, stavíme stany a hurá za děvčaty. Přesněji řečeno za pivem a jídlem :-).
DSCN2742Hřebenovka z druhé strany
DSCN2743Přehrada plná mraků
DSCN2744Přehrada plná mraků
DSCN2745Přehrada plná mraků
DSCN2746Přehrada plná mraků
DSCN2747Rozcestník v Saua Podragului
DSCN2748K chatě 20 minut, prý
DSCN2749Izerul Podu Giurgiului
DSCN2750Tábořiště u Izerul Podu Giurgiului
DSCN2751Izerul Podu Giurgiului
Bez báglů jsme dole asi za hodinu, ale trošku nás zdrželo focení. Kde jinde potkáte tolik oslů po hromadě :-).
DSCN2752Jezero nad cabanou Podragu v oparu
DSCN2753Stejné jezero v oparu
DSCN2754Jezero a cabana Podragu v oparu
DSCN2755Jezero a cabana Podragu v oparu
DSCN2756Oslíci
DSCN2758Oslíci
DSCN2759Oslíci
DSCN2761Oslíci
DSCN2762Jezero a cabana Podragu bez oparu
DSCN2763Jezero a cabana Podragu bez oparu
DSCN2764Cabana Podragu
DSCN2765Rozcestník u cabany Podragu
DSCN2766Hospodský sál
DSCN2767Ovečky
DSCN2768Beran
DSCN2769Ovečky
DSCN2770Beran
DSCN2771Pes medvědovitý zvedá nožku
Objednáváme si pivo (plechovka za 8, 9 či 10 LEI), a "menu" - bramboračku (ciorbă de cartofi) a hrách s uzeným (mazăre cu afumătură). Jídlo není zrovna vřelé, ale přece jen potěšilo. V místnosti je poměrně chladno, raději si objednáváme zdejší specialitu - čaj s rumem (ceai cu rom). Není nejsilnější, ale zahřeje. Čecháček testuje zdejší turecký záchod. Mají zde zajímavou praxi zacházení s toaletním papírem. Po použití se nesplachuje, ale odhazuje do koše a slouží jako speciální "deodorant". Při odchodu si fotíme ovečky a psa značkujícího teritorium. Ovce jsou plaché, pohladit se nenechaly. Já zas byl plachý na pohlazení pejska, který vypadal jako menší medvěd. Po bohaté večeři se nám zpáteční cesta jeví jako příjemná procházka, kopeček do sedla vylezeme coby dup. A rum v žilách ponouká k nepředloženostem. Polovina výpravy se jde vykoupat k ledovému jezírku, na kterém dosud plují kry. Čecháčkovi předávám foťák, aby zdokumentoval případné infarty a utonutí. První jde do vody Ivo a navrhuje, že se jen smočíme a vylezem. Mně se ovšem voda nezdá zas tolik studená, zkouším tedy doplavat až ke kře a Ivošovi nezbývá než plavat taky :-). U kry se obracím, čekám na zástavu srdce, ale nic se neděje. Ivo mne trumfuje - vylezl na kru a já už k návratu nemám morál. Při seskoku z ledu se Ivošovi odepnuly sandály, zůstaly uprostřed jezírka. Teď pro změnu chybí morál pro návrat do vody Ivovi. Jeden kus mu vylovil Honza, druhý se pokoušíme obombardovat kameny tak aby jej vlny přinesly ke břehu, což se nám po chvíli podaří. Robert s děvčaty se mezitím rozhodli zajít k salaši na dohled od našeho bivaku a nakoupit od bači sýr. Úspěšně došli téměř až k chatrči, jenže pak na ně vyběhli psi a zahnali je na útěk. V přímém přenose pozorujeme jak naše trojice prchá z kopce do údolí a psi volí obíhačku po druhé straně kopce. Bačové na ně prý volali, jenže oni vůbec nereagovali. Nakonec se asi stáhli, protože se všichni vrátili vcelku :-).
DSCN2772Izerul Podu Giurgiului s krou
DSCN2773Izerul Podu Giurgiului s krou a otužilci
DSCN2774Izerul Podu Giurgiului s krou a otužilci
DSCN2775Ivoš konečně nudistou - ztrácí sandály :-)
DSCN2776Ivoš míří ke břehu
DSCN2777Honza vyráží na lov sandálu a než se mi nabil blesk
DSCN2778byl zpět a mimo záběr
DSCN2779I druhý kus obuvi byl ekologicky vyloven