Tojnaří webové doupě
Tojnárkovo stinné stránky
Pátek 21. srpna – Wild Spirit Park, Ivalo a cesty do Kiilopää (IRF meeting)
Zájemci o návštěvu zvířecí farmy u Ivalo museli vstávat na bus v 7:15. Já jsem si ještě před snídaní odskočil nafotit další nádherný rozbřesk u jezera Inari:
Měli jsme jízdenky zakoupené až do Törmänen, ale řidič autobusu nám na požádání zastavil i mimo zastávku přímo před branou Wild Spirit Park. Otevírali až v deset, tak jsme si museli dvě hodiny počkat na parkovišti, na kterém pro ukrácení dlouhé chvíle mají terč se šipkami:
Těsně před desátou přijelo auto a z něj vystoupili muž a žena. Pán nás zkásnul a dáma provedla po zvěřinci. Nejprve nám ukázala polární lišky, které prý odkoupili z farmy na výrobu kožešin:
V dalších klecích chovají křepelky, králíky, lišku a psíky mývalovité:
Nejkouzelnější byl párek hravých a zvědavých polárních liščat:
Ve výběhu si rochní divočáci Romeo a Julie, oba už jsou dost obtloustlí, přesto ochotně žerou z ruky:
Byli jsme uvedeni i do tradiční laponské chýše, ve které v zimě pořádají čajové dýchánky:
A hurá do psince. Každý pejsek má svou vlastní boudu a je přivázán ke stromu. V létě denně vypijí min. jeden kýbl vody. Vedro ale špatně snáší, a také se mnohem více ostýchají než v zimě, kdy se mnohem raději mazlí. Před návštěvami většinou zalézají do boudy, naštěstí někteří z nich se nechají vylákat na hrst plnou borůvek :-).
Nakonec o nás hafani přece jen zájem projevili, na konci exkurze jsem ovšem zjistil, že mám v boční kapse baťůžku kus lovečáku :-).
Po rozloučení jsme se vydali pěšky do nedalekého Ivalo, kde jsem se chtěl poohlédnout po camelbaku, který jsem zapomněl doma, a při závodě mistrovství světa by mi chyběl. Samotné vaky bohužel neměli, tak jsem si musel pořídit komplet baťůžek (60 €).
Na autobusovém nádraží jsme nastoupili do spoje, ve kterém už seděli Honzík s Pavlou a Jelenem. Řidič odmítnul doplacení jízdného, přestože jsme měli jízdenku, která platila až ze stanice o několik km za městem.
V Kiilopää jsem byl hned pohlcen IRF meetingem a posuzováním infrastruktury závodu. Až v sedm se mi konečně podařilo najíst se a napít. Večer jsme si předbalili na závod, ani nám nezbylo moc času na probrání taktiky, a šli jsme na kutě.