Tentokrát na lyže do Litvínova přijeli obzvláště vítaní návštěvníci. Šéfredaktor Baby Jagy Jéňa Šváb a muž, který má v České republice na starosti distribuci práva (v elektronické formě) - Kurej. Už od začátku bylo jasné, že to s lyžováním myslí vážně. Na můj návrh, aby vyndali svá prkénka z auta a uložili je v našem sklepení, odpověděli nerudným mručením. Jestli s sebou vůbec nějaké lyže měli, se mi během mejdanu nepodařilo zjistit.

Poslal jsem je do putyky na večeři a začal krmit, koupat a uspávat mého druhorozeného syna Michala. Prvorozeného přes víkend hlídal děda. Možná jsem měl už předtím říci, že výše jmenovaní sportovci byli do Litvínova vylákáni pod záminkou oslavy našeho nového potomka, dcery Veroniky. Jelikož Dáša i napotřetí porodila v předtermínu, jsem nyní na mateřské a restaurace jsou pro mne na nějaký čas tabu. Pití a kamarády si tedy musím tahat domů.

Nežli se navečeření přátelé vrátili, podařilo se mi zvukem automatické pračky uspat Mišáka

a večírek mohl začít. Pokračovalo se přes sobotu a neděli, já se střídavě zapojoval a odpojoval podle potřeb Míši. V neděli večer děda přivedl domů Honzíka a zapojil se do debaty. Kurej si s ním docela dobře porozuměl:

Plynně při tom přecházel od Vykání k Vykokotání

(př. Vykokotání: "Vy kokot, prečo nejdete do duochodu!" "Vy kokot, tak sa z toho treba ojebajte!"). Názorově se ale téměř úplně shodli, nakonec si potykali a kdyby Kurej neusnul,

možná by se stal mým adoptivním bratrem.

V pondělí ráno se pokračovalo. Shodli jsme se, že namísto nepřesného pojmu weekend bude pro příště lepší užívat termín weekjoint, tj. skloubení, popř. spojení týdnů.

Mí milí hosté mi dokonce věnovali menší dárek, který našli cestou z večeře. Dvoumetrová opadávající borovice by stejně jako mne potěšila každého kdo půl hodiny před jejím přinesením zametl a vytřel celý byt a schody na chodbě.

Krátce poté, co se v úterý dopoledne Kurej se mnou rozloučil slovy: "Tojnar, už žiadné děti!", ozval se pěkný výbuch (vodíkové potrubí na zplyňování mazutu v Chemopetrolu). Ani to je však neodradilo od úmyslu vyrazit za svými zaměstnavateli. I když v případě Kureje to tak docela pravda nebyla - v práci tvrdil, že je nachlazený, a protože vypadal opravdu špatně, nechal ho Laciga raději doma doléčit ještě ve středu.

Honza Tojnar