Tojnaří webové doupě
Tojnárkovo stinné stránky
Úterý 30. března – výběh na Montaña Roja (171 m.n.m.)
Na rande se slečnou Rojou jsem se negentlemansky dostavil až o den později. Srovnala se s tím bez problémů, ani nevybuchla :-). Vyrazili jsme společně s Foxem, tentokráte už spořádaně tunelem pod dálnicí. Proběhli jsme po cestách u letiště a pokračovali silnicí až k parkovišti pod sopkou, kde už stálo několik aut. Začíná zde několik stezek po prašném lávovém povrchu. Místy se boříš po kotníky v písku, mají tam žlutý, černý i červený.
Fotil jsem až cestou zpátky, abych si nepokazil vyvrcholení :-).
Z vrcholu je pěkný výhled na El Medano a ostrov Gran Canaria (jen nesmí vadit mraky, jako nám). Na západním úpatí hory můžete pozorovat nudapláž La Tejita. Úchyláky musím varovat, že i kdyby se tam dole někdo nudil, z té výšky nic vzrušujícího neuvidíte. Ani jsem to nefotil :-).
Při návratu jsme se zkusili podívat na La Cueva del Hermano Pedro, poutní místo, kde místní modlitbou prosili o ochranu před útoky pirátů. Bez roušky nás tam nepustili, asi jsme vypadali moc pirátsky :-).
- Trasa výběhu na Montaña Roja (nahoru 7 km/190 m převýšení/47 min. běhu; celkem 13.5 km/386 m převýšení/322 m sestup/1 hod. 34 min. běhu, 10 min. fotopauzy)
Odpoledne jsme nakoupili v Mercadoně a poté povečeřeli v Restaurante Reina Sofía, hospodě nedaleko našeho bydliště.