Tojnaří webové doupě
Tojnárkovo stinné stránky
Sobota 10. dubna – Národní park Anaga
Ráno jsme se probudili, v rychlosti posnídali, vyčistili zuby a začali balit. Ze svých spacích věcí jsem musel sundat několik slimáků, kteří se ke mně v noci chtěli přitulit. O Honzíka projevil zájem mnohem onačejší nápadník, nosatec rodu Laparocerus. Jedná se o endemita Makaronézie (Kanárské ostrovy a Madeira), nočního živočicha, který se přes den ukrývá pod kůrou stromů. Tenhle exemplář si ráno vybral Honzíkův spacák, a objevili jsme ho až doma. Nechtěně jsme se tak dopustili pašeráctví :-). Podařilo se mi sehnat kontakt na entomologa muzea Most, který o brouka projevil zájem. Prý vydrží týdny, pokud má dostatek vody. Než jsme se domluvili na předání, brouček bohužel uhynul.
Stezka do civilizace nejprve vedla mlžným pralesem. Vyfotil jsem tam jakýsi bivak, možná v něm nouzově přespávají údržbáři vodovodů.
Občas bylo nutno i pár výškových metrů nastoupat, např. na hřeben Las Casillas. Stojí zde několik usedlostí, mají k dispozici kapličku i přístřešek na posezení s cigaretou.
Za horami lemujícími pobřeží začalo vystrkovat růžky sluníčko. Jakmile vystoupalo do určité výšky, pohoří Anaga ochotně pokrylo okolní krajinu stínem. Na chvilku nám zamávala i Pico de Teide. Dole v zátoce kotvily odstavené konzervy na lidi, lodě, které by v době necovidové vozily turisty po mořích sem a tam.
Ze sedla už jsme šli jen z kopce. V protisměru jsme potkali několik skupinek chodců i běžců. Obdivovali jsme svahy plné pryšců a dračích stromů. Mimo cesty se zde jít opravdu nedá. Stezka nás dovedla na úzkou asfaltovou silničku těsně nad Igueste de San Andrés.
- Trasa sestupu do Igueste de San Andrés (6.4 km, 102 m převýšení/1:51 hod. chůze, 29 min. pauzy)
Ve vesnici jsem vyfotil banánovník, svérázný domek i zajímavý artefakt, vytvořený z konzerv. Bus do Santa Cruz měl přijet až za hodinu, čekání na zastávce jsem si zpestřil focením ještěrky. Ze sta pokusů se mi jakž takž povedl jeden záběr.
Mikrobus přijel pozdě, a své zpoždění dále navýšil v silniční zácpě. V sobotu totiž vše, co má ruce a nohy, nasedá do aut a kloubových autobusů, a odjíždí na pláže. Hlavně na nejvyhlášenější z nich, Playa de Las Teresitas, za městečkem San Andrés. Z okna busu jsme si mohli prohlédnout jak štosující se sardinky, tak úplně zacpaný příjezd ze směru od Santa Cruz. Kolem poledne policajti uzavřeli výjezd z kruháče před pláží, a posílali lidi zaparkovat někam dál od koupaliště.
- Trasa busu 945 Igueste de San Andrés – Intercambiador St. Cruz (17 km, 48 min. jízdy, cena 0.75 €/os.)
I s dvacetiminutovým zpožděním bychom odjezd plánovaného spoje v klidu stíhali, jenže už byl plně obsazený. Naštěstí tato linka jezdí každých 30 minut.
- Trasa busu 110 Intercambiador St. Cruz – San Isidro (58 km, 46 min. jízdy, cena 4.55 €/os.)
Před odletem bylo třeba absolvovat povinné Covid antigenní testy. Dojeli jsme si proto autobusem na letiště, kde je nabízeli v ceně 29.17 €/os.
- Trasa busu 111 San Isidro – letiště Tenerife Sur (5 km/9 min. jízdy; cena 5x 2.24 €/os.)
Objednali jsme se na 16:00, ale personál sestávající ze dvou zoufale nestíhajících sestřiček nás poprosil, ať dáme přednost cestujícím, kterým zbývala necelá hodina do odletu. Frontu ale nakonec zvládly poměrně rychle, a výsledky nám do mobilu poslaly do 20 minut. My všichni negativní jedinci už jsme tou dobou pochodovali kolem oplocení západní části letiště a chystali se projít podchodem pod ranvejí a na něj navazující roklí k silnici u Los Abrigos. Pokračovali jsme po pobřeží, kde jsme minuli několik dekou zakrytých skalních jeskyní, obývaných (asi) hipísáckými rodinami. Prostě někým, kdo chce žít na Kanárech a neplatit nájem :-).
Za necelou hodinu a půl jsme došli k cíli, příjemnému bufetu Chiringuito Pirata.
- Trasa pochodu letiště-Chiringuito Pirata (6.4 km, 113 m převýšení/1:25 hod. chůze, 6 min. pauzy)
Zde jsme plánovali popít a rozloučit se s Petrou a Pavlem, což jsme, pokud se dobře pamatuji, zvládli. Personál se nás ovšem jednou pokusil vyplašit varováním před údajně se blížící policií. Přestali na chvilku točit pivo a vyzvali nás k dodržování rozestupů atp. Nakonec se z toho vyklubal zátah na vozidla stojící v pár set metrů vzdálené zóně zákazu parkování.
Honzík s Verčou si odskočili do nedalekého nákupního centra Centro Comercial La Tejita s vyhlášenou indickou restaurací. Vše, co mi dali ochutnat, bylo výtečné. Zbývalo už jen stihnout zpáteční autobus, což se nám tentokráte podařilo.
- Trasa busu 410 Letiště Tenerife Sur – San Isidro (9 km, 12 min. jízdy, cena 1.45 €/os.)
Večer jsme popíjeli, balili a vyplňovali vstupní formuláře do Velké Británie, potřebné pro zítřejší odlet.