Vyrazil jsem do kopce nad nádražím, kde je sněhu pořád dost. V okolí Staré myslivny už jsem musel porůznu kličkovat mezi lesem a okrajem luk. Sundat lyže jsem musel až těsně před cestou k větrníkům. Pláně pod Bouřňákem už asi mají na nějaký čas od běžkařů pokoj, ale cesta je vysněžená dobře, ikdyž je docela rozdupaná.

Také louky u větrníků už čekají na první cyklisty. Náruživí běžkaři je ale mohou objet zprava, přičemž musí jet nejprve lesem mezi vytátými ostrůvky trávy, pak po okraji pláně, jedenkrát sundat lyže (při přecházení suché panelky ke Grunwaldskému rašeliništi) a nakonec si užít další slalom po zbytcích sněhu mezi stromy. Na konci objížďky se dostanete na mnohem lépe sjízdnou magistrálu.

Na magistrále je sněhu dost, ale na loukách, v ďolících a na vysluněných pasážích číhají různě dlouhé objížďky:

Ani silnice na Dlouhou Louku už není co bývala:

Jelikož jsem dnes na běžkách spíš mapoval než trénoval, dal jsem si na Rozcestí guláš. Pak jsem objížděl průseky u obory a zkontroloval cesty odbočující z flájského okruhu. Vrátil jsem se přes Vysokou Mýť, po průsecích, pasekách a klečích západně od větrníkových plání. A málem jsem běžkami vyvraždil část žabí populace. Na drsném severu se s rozmnožováním nepářeme, klidně to zvládáme i na sněhu :-). Kvůli těmhle dvěma fotkám jsem málem nestihnul vlak: