Mé letošní pracovní úsilí se završilo ve středu 17. prosince. Po práci jsem zamířil do nejvyšších partií Krušných hor, na Boží Dar, kde jsem 4 dny pilně lyžoval a trošku i popil. První den jsem najel 36 km s Foxem a po obědě 21 km samostatně.

Odpoledne jsem vyrazil z Božáku (v mapě bod 1) na výlet k přečerpávačce. K ní je to z kopce asi 17 km, zpátky jsem chtěl jet po silnici 14. Pouze polovina cesty tam byla upravená, ale jelo se mi poměrně dobře, sil neubývalo a tak jsem pokračoval i s vědomím, že se nestihnu vrátit za světla. Věděl jsem, že červená značka vede po silnici a věřil jsem si, že jí dokážu udržet. Foxovi jsem poslal od přehrady poslal SMS (v mapě bod 2) a začal stoupat. Vše klapalo až do chvíle, kdy se cca 5 km od cíle cesta rozvětvovala a její proplužení definitivně skončilo. Cedule ukazovala Tellerheuser 2.5 km, věděl jsem, že červená odbočuje doleva, proto jsem chybně vybral levou variantu. Sjel jsem z kopce do údolí a točil se vlevo a nahoru v domnění, že jdu někam směrem na Fichtelberg. Projel jsem se po lesních cestách a narazil na krásně uválcovanou stopu, akorát nevěděl, kudy po ní dál. Sjel jsem do údolí k potoku, který mne zarazil a přiměl vrátit se na hřeben. Vtom zavolal Milan. Přemluvil jsem ho, aby nevolal horskou službu. Počasí bylo přívětivé, já měl dost sil, mapu i nabitý mobil, jenom jsem se podle rozcestníků potřeboval zorientovat. Stál jsem na odbočce žluté značky, která ukazovala Crottendorf 8 km (4). Milan navrhnul, abych tam po té žluté dojel, že pro mne dojedou autem. Mně se to nezdálo, protože v mapě žlutá slibovala prudké sjezdy, navíc jsem nevěděl na které z křižovatek se nacházím. Raději jsem se vrátil na hřeben. Jel jsem teď po stejné silnici v protisměru, jenomže jsem to nepoznal, byla tma a stopy trošku zavály. Názvy cest na rozcestnících mi byly povědomé, ale cílové vesnice nikoli. Chytil jsem se až na odbočce na Zweibach (5), který znám z loňského cyklovýletu. Sjel jsem 2.5 km a byl jsem na státovce asi 7.5 km od chaty (6). Fox s Vojtou pro mne už vyrazili do Tellerheuseru, tak jsme se domluvili, že pro mne přijedou. Popoběhnul jsem kousek nahoru k lampám a za chvíli byli u mne. Díky. I s blouděním jsem najel 38 km. Ve sněhu tam někde zůstala i moje peněženka, která nejspíš vypadla při telefonování.

Peněženku jsem sice nenašel, ale ujel jsem 23.5 km a 18 dalších přidal po obědě v Radničním sklípku, kde jsem zamluvil stůl na večer. V neděli jsem přidal 22.5 km okolo Fichtelbergu a Tellerheuseru a příjemně utahaný jsem doputoval domů.