Tojnaří webové doupě
Tojnárkovo stinné stránky
Pátek 27. září – cesta Litvínov – Kravaře a koncert Inženýra Vladimíra
Na denní jízdenku Ústeckého kraje se dá dojet vlakem do Horní Police, přestože leží v sousedním, Libereckém kraji, stejně jako Kravaře. Přestoupili jsme na bus, který končí přímo na kravařském náměstí. Řidič pouštěl cestující pouze na přední 4 sedadla, jel poslední jízdu a měl již ve voze vytřeno.
Kavárna Pod Ronovem stojí jen pár set metrů od centra. Dorazili jsme těsně před koncertem, ale než Inženýr Vladimír naladil, stihli jsme se ubytovat, a ještě si objednat sklenku burčáku.
Přímo na místě nabízí také ubytování, Apartmán u Adélky s kapacitou 12 až 16 lidí. Interiér útulných pokojů vkusně propojuje moderní vybavení s historizujícími či vyloženě historickými artefakty. Vše působí originálně, ale zároveň je plně funkční. Úplně unešený jsem byl z keramické varné konvice a sprchy, i když hygiena se neobešla bez stresu. Bál jsem se, že mi sprchovací růžice, opatřená keramickými prvky, upadne na zem a rozbije se. Hasicí přístroje používají klasické.
Hudební vystoupení v malém sále zvaném Formanka se samozřejmě vydařilo, zazněl i můj oblíbený Medvěd. Šéfová pro všechny nasmažila řízky z bedel, museli jsme je dojídat ještě po koncertě. Pokračovali jsme v popíjení burčáku a podebatovali s účinkujícím, diváky i hostiteli. Došlo i na ochutnávku jejich víčkovice, což je lahodný a zdravý nápoj, vyráběný z voskových víček z včelích pláství, zalitých slivovicí. Víčka jsou tvořena voskem s příměsí medu, propolisu a nepatrného množství pylu. Jsou tudíž plná dezinfekčních látek, stejně jako slivovice.
Jelikož ještě nebylo ani devět, prošli jsme si s Dášou celé Kravaře. Obec má dlouhou a pestrou historii. V minulosti byla hospodářskou základnou Doksanského kláštera, pro který zde pěstovali obiloviny, ale i chmel. Mohutné zděné a kamenné domy dodnes svědčí o někdejší prosperitě zdejšího kraje. Přes zhoubné požáry, které pohltily většinu původních staveb, se zejména na okraji obce dochovalo několik ukázek typické lidové roubené architektury, např. jedna z největších lidových staveb v severních Čechách, tzv. Vísecká rychta z konce 18. stol. Dnes slouží jako expozice lidového bydlení (aktuálně kvůli rekonstrukci mimo provoz).
Do dnešních dnů přečkaly rovněž kamenné partie stodol a dalších hospodářských stavení, které svými zadními trakty, propojenými po obvodu původního města, tvořily městskou fortifikaci. Tento způsob hrazení měla většina městeček u nás, ale dochovalo se jich jen pár. Kravařský relikt patří v našich zemích k nejzachovalejším.
